Boží nástroje: Prak

Když se řekne prak, určitě se ti vybaví David. Mistr prakovník. David byl pastýř a prak byl způsob, jak chránit své ovce, jak je udržet v bezpečí. Takže se v tom vycvičil už jako mladík, který přijmul zodpovědnost za stádo, za svoji práci. Byl v tom disciplinovaný a nakonec i excelentní. Zabil medvěda i lva soukromě, a tím byl připraven zabít obra veřejně. Ty skryté modlitby, ta skrytá zjevení, to neustálé cvičení, opakování, setrvávání v učení, to ho nakonec dovedlo na místo vítězství tváří v tvář zastrašování obrovského nepřítele, který ohrožoval nejenom jeho samotného, ale celý jeho národ.

Do ruky si vzal hůl, z potoka si vybral pět oblázků, uložil je do pastýřské brašny, kterou měl, a v ní do váčku; v ruce měl prak. Tak se blížil k Pelištejci. (1Samuel 17:40)

David byl připraven do boje. V jedné ruce měl hůl - z jeho Žalmu 23 víme, že to byla hůl jeho potěšení, jistoty a opory v Bohu (Žalm 23:4), ve druhé ruce měl prak a ještě si s sebou vzal pět kamínků do brašny. To, co nakonec zabilo obra, byl jeden z těch kamínků. Kamínky byly zjevení v jeho srdci. Byla to skála zjevení z Božího slova, z jeho důvěrného přátelství s ním (Matouš 16:18). Bylo to možná pět zásadních veršů, na kterých pevně stál, když běžel naproti nepříteli. A nakonec bylo jedno, který z nich vybral (1Samuel 17:49), aby ho vložil do praku, protože ten jeden kamínek byl součástí celkového zjevení o vítězství, které dává Pán proti neobřezancům, kteří tupí řady živého Boha (1Samuel 17:26). Kámen pravdy umístil do praku a vystřelil. Své zjevení vyřkl z místa správné modlitební pozice. Skrze prakovníka, modlitebníka, přímluvce, se Bůh zastal svého národa, svých dětí, svého dědictví a prokázal mu vítězství v boji (1Samuel 17:50).

Bůh nás umístil na nebeských místech v Kristu Ježíši (Efezským 2:6). A pokud máme opravdové poznání o této duchovní skutečnosti, potom se modlíme z této duchovní pozice (Jb 16:19). Můžeme to nazvat i jako duchovní autorita. Prak je místo, které závisí na našem intimním vztahu s Bohem. Je to místo poznání, ze kterého se modlíme. Poznání o Bohu a hlavně o nás samých v Bohu. Pokud je naše pozice správná, je správný i směr, kam v modlitbách míříme. Potom se trefujeme do černého (Soudců 20:16). Prak způsobuje, že se kámen dostane do vzduchu (ducha) s rychlostí a směrem proti nepříteli. Je to autoritativní modlitba vedená proti nepříteli.

Prak je způsob, jak zabít nepřítele zdálky, ještě než se k sobě navzájem přiblížíme, než začne blízký boj. Když na našich přímluvách včas rozpoznáme nepřítele v dálce, nebude možná ani muset v mnoha případech dojít na blízký boj.

Pokud nemáš prak, pokud nemáš zjevení o svém umístění v duchovních sférách, potom také můžeš hodit kámen, ale nebude mít takovou rychlost, aby zabil medvěda nebo lva. Naopak, pokud budeš mít hluboké zjevení o duchovní autoritě, tvůj prak se může přeměnit na efektivnější pušku, pistoli, samopal. Bible se také zmiňuje o pracích na velké kameny, které se používaly v boji proti hradbám, na boření městských zdí (2Královská 3:25).

Takže jakou sílu mají tvé přímluvy?