Já jsem duch. Mám tělo, ale jsem duch. Jsem duch s tělem a duší. Můj duch přebývá v mém těle. Vyjadřuji se (svého ducha) schopnostmi svého těla a duše. Můžete vidět mé tělo, ale nemůžete vidět mě, protože skutečné já je duch žijící v mém těle. Mé tělo je prostě dům, ve kterém žije můj duch (verš). Jednoho dne mé tělo zemře a vrátí se do prachu, ale já (můj duch) nikdy nezemřu. Vrátím se k Bohu, odkud jsem přišla. Můj Otec, Bůh, je Duch (verš) a já se narodila z něj (verš). On je Otec duchů (verš).
Když jsem byla ještě neznovuzrozená, měla jsem jenom část ducha, svědomí. Když jsem uvěřila v Ježíše Krista a vyznala ho jako svého Pána a Spasitele, obnovil ve mně celého ducha. Spolu se schopností Boha vnímat, vidět, slyšet, komunikovat, vyjádřit se k němu, uctívat ho (verš). Celá má bytost se doslova obrátila. Namísto dosavadního řízení se tělem a duší, takže tím, co vidím, co cítím, jak si to myslím, jsem teď vedená Bohem skrze svého ducha. A protože on mě miluje a smýšlí o mně jenom tak, abych měla pokoj a dobrou budoucnost (verš), vím, že je pro mne dobré jít cestou, kterou navrhuje on.
Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch. (Jan 3:6)