Někteří věřící lidé, když se v církvi potkají s člověkem, který jedná pod duchem sentimentu, tak nějak vnímají, že něco není v pořádku, ale nesprávně interpretují tuto svoji obezřetnost. Pokud nehledají kořeny a pravdu, tak jim nezbývá, než udělat kompromis.
Většinou se celý tento proces ukrývá za lež, že ten špatný pocit je z jejich vlastního neobřezaného nitra, a že “mají něco proti sestře nebo bratrovi” a ještě oblíbenější je, že “nikdo se nesmí soudit”.
Oni ale touží po čistotě svého srdce, proto se snaží pracovat s touto svojí zápornou emocí a snaží se toho člověka milovat, prokazovat mu zvláštní lásku, milost a přízeň. To vše ale ze svého špatného svědomí, a aby to svědomí “umlčeli”. A může to vypadat jako největší kamarádství. Ale pod pokličkou se vaří minimálně nedostatek poznání, který zabíjí bratry a sestry, ne-li pořádné pokrytectví.
Ze strany agresora to je čarodějnictví a manipulace, a z druhé strany je to duševní nečisté pouto, neznalost (hlavně o rozsuzování duchů), kompromis. V konečném důsledku to je z obou stran neláska. Boží lásce jde totiž o vysvobození. Kompromis s cizím duchem je hřích. Nepomůžeš tím člověku vyjít zpod cizího ducha, a navíc otevíráš dveře do svého vlastního života, aby tam mohl mít nějaký částečný vliv. Zkrátka, ten duch tě oklamal a teď na tobě parazituje, onanuje. Protože pokud toho ducha nekonfrontuješ (alespoň ve svém nitru), tak mu dáváš povolení operovat ve tvém životě. Pokud jsi neodhalil nepřítele, tak ho pustíš dovnitř a ještě si budeš myslet, že je to “Pán”.
Co s tím? Vysvoboď sám/samu sebe, abys mohl/a vysvobozovat ostatní.
Dělej pokání ze lži, z kompromisu s cizím duchem, z nedostatku poznání, z toho, že jsi nenásledoval/a vnímání rozlišování duchů, že se bráníš konfrontaci, najdi kořen proč se bráníš konfrontaci (možná strach z reakce člověka? protiútok na tvoje slabiny? neporozumění toho, co to je "soudit" a "rozsuzovat"?) a vytrhni ho pokáním, pokračuj vyznáním o předstírané duševní lásce, kterou jsi prohlašoval/a za Boží lásku, že ti nejde o vysvobození člověka zpod ducha sentimentu, ale že ho v tomto zajetí necháváš a ještě i potvrzuješ, zruš své duševní pouto s tím člověkem a popros Boha, aby to vše nahradil svou pravou láskou, která skrze svého Ducha vede do svatosti a vzájemného budování.
Pokračovat můžeš ještě tady:
Modlitby proti duchu sentimentu
Odkazy