Mám chvíli čas na zastávce, než mi pojede autobus, tak se můžu chvíli modlit. Naproti ulice vidím, jak z tramvaje vyšli dva kluci, kteří nesou velké tašky plné papírů. Moje mysl reagovala:
Můj syn má vlastně donést tento týden do školy sběr papíru.
Ale do čeho mu to dám?
Třeba velká papírová dárková taška, aby to nemusel zdlouhavě vyndávat?
No jo, jenomže ta taška má provázkové uši, tak nevím, zda to tak může s tím přihodit na hromadu.
Hodil by se nějaký papírový pytel.
V amerických filmech nosívají nákupy z obchodů v papírových pytlech.
Proč vlastně v našich obchodech nejsou papírové pytle, ale igelitové tašky?
Asi to vyjde draho...
A mě vyšel draho takový zbytečný čas, takové přemýšlení nad veledůležitou otázkou světa, proč igelitky a ne papírové pytlíky ;-). Přede mnou zastavuje autobus a já si tak říkám, že příště asi radši zavřu oči ...
Comments