Znám tě jménem, ano nalezla jsi milost v mých očích. (2.Mojžíšova 33:12)
Lidé se rádi ukazují jiným lidem v tom lepším světle. Když o sobě někomu něco vyprávíš, zřejmě to není něco, co tě poškodí. Je to něco, co má ostatním ukázat, jaký jsi chytrý, jaká jsi vtipná, jaký jsi vzdělaný, jaká jsi moudrá... Nikdo se nerad odhaluje ve špatném světle. (Proto se tak dobře daří pomluvám.)
Tohle mne na Bohu vždycky udivovalo, že on zná i ty moje nejhlubší myšlenky, on byl u všeho, co jsem kdy dělala, on mě vždycky slyšel a viděl. A přesto mě miluje. A kvůli mně podstoupil tu hrozivou misii - zaplatit za moje hříchy a zachránit mě od pekla a z vlastnictví satana.
Ve vztahu s Ježíšem se nemusím ukazovat lepší, nemusím se přetvařovat, nemusím se malovat nabílo, on mě zná skrz nasrkz. Je to úžasná svoboda být v tomto vztahu a vědět, že jsem přijatá a milovaná.
Myslím, že člověku velice málo dochází, co všechno Ježíš udělal pro to, abychom s ním takto mohli být spojeni. On odložil všechno, čím byl (Bohem ve slávě v nebi). On dal všechno, co měl (život). Takhle moc miluje. Až takhle moc mě miluje. Až tak moc miluje tebe.