Jednou jsem se nad něčím trápila, a jak tak jdu po ulici a tlačím kočárek, přemýšlím o tom ze všech možných stran, Bůh mi řekl: Vyjdi z Egypta!
Když Bůh řekne něco takového, tak to není takové to napomenutí takovým tím přísným tónem se zvednutým ukazováčkem, kdy ve vás chce vzbudit špatný pocit z toho, že jste něco neudělali správně. Ne. Je to slovo, které s sebou nese moc k vykonání toho slova. Je to vyřčené lano, kterého, když se naše srdce chytne, tak nás vytáhne do Boží vůle, do svobody. To slovo je naplněné silou k tomu, abychom ho vykonali. Vlastně je to slovo, které v sobě má moc vykonat samo sebe v nás.
Stejně jako třeba Boží slovo: Neboj se! To není o tom, že to je na nás, abychom se nebáli. To je o tom, že v tomto slově z Božích úst je moc k tomu, abychom se nebáli.
Nebo: Posilni se! (Joz 1:6) Buď dokonalý tak, jak je dokonalý tvůj Otec! (Mt 5:48) V soužení buďte trpěliví! (Ř 12:12)
Zkuste se takto podívat na nějaký váš neoblíbený Pánův příkaz :-).
Můj synu, nepodceňuj Pánovu výchovu... (Židům 12:5)
Comments